Co zde najdete

Vyhledávání

Naše anketa

Články autora

< návrat zpět

Sideswiper - cootie

Jak je to s dvoupákovými pastičkami?

Zajímavou úvahu na téma jambického klíčování uveřejnil na svém webu Milan, OK1IF. Ke svému příspěvku dostal několik komentářů od telegrafistů v OK, které jsou rovněž podnětné a mnohé vysvětlují.

Nastavení pastičky

Pastičku nastavujeme zpravidla tak, aby se nám obsluhovala co nejpohodlněji a umožňovala minimalizovat počet chyb při vysílání. V běžné praxi tedy nejde o nic exaktního, i přesto však takový postup vyhovuje. Nevýhodou je, že sami ve skutečnosti nevíme, jak byla pastička nastavena a i když najdeme optimum, je prakticky nemožné se k němu vrátit. Není možné ani zjistit rozsah, ve kterém je možné měnit parametry pastičky (zdvih kontaktů a vratnou sílu). Nemáme možnost nastavit více typů pastiček stejně a srovnávat, což by jistě bylo velmi výhodné např. při výběru před koupí.

Jaký klíč?

Nemusíte číst celý článek, pro své CW vybavení si stačí zvolit jednu ze dvou variant:

1. Minimalistická - ruční klíč RM31 + YACK
2. Optimální - ruční klíč Junker DGBM + NanoKeyer

V obou případech si pořídíme co nejlepší pastičku, o tom ale bude další článek.

Doktoři a dromedáři

Také si stěžujete, že je dnes problémem najít stanici, s níž lze navázat normální spojení? Leckdo si u toho obvykle zanadává, že většina stanic dnes jede stylem 5NN TU, že si každý hraje na expedici, snaží se na sebe vyvolat pile-up a jet pokud možno split UP. Mnohým z nich však dojdou argumenty, když se jich zeptáte, o čem by si chtěli povídat...

Když se zeptáte někoho, kdo neumí anglicky a rád cosi mele o "amatérské angličtině", uvidíte většinou kyselý obličej. Nepříjemný rozhovor zpravidla končí tím, že se dozvíte, že si dotyčný odpůrce 5NN TU rád popovídá česky s OK a se zahraničím sáhne ke "standardnímu" spojení nebo se přemůže a zkousne i to 5NN TU...

Těmto kritikům 5NN TU jsou určeny následující řádky.

Matematika kolem Morse

Pár čísel, která je vhodné mít po ruce...

YACK - Yet Another CW Keyer

Při hledání pomůcek pro výuku klíčování na elektronickém klíči jsem narazil na velmi zajímavý klíč, který mě zaujal tím, že má kromě běžných funkcí také tréninkový mód, ve kterém klíč do příposlechu vygeneruje fiktivní volací značku a uživatel ji musí zopakovat. Pokud je značka vyslána správně následuje písmeno "R" a další značka. Pokud je ve značce chyba, klíč zahraje 8 teček (prosign chyby) a značka je vyslána znovu.

Pastičky, z kterých vám bude špatně

Klíč a pastička jsou věci, kterými jejich majitel dává najevo svůj vztah k telegrafii. Není tedy nijak překvapující, když k těmto věcem jinak přistupuje radioamatér, pro kterého je telegrafie alfou i omegou jeho projevu na pásmech a jinak ten, pro kterého je telegrafie nutným zlem.

Q-kódy a zkratky

O Q-kódech a zkratkách se na oficiálních stránkách ČRK píše toto:

"Od počátků radiového provozu, který tehdy využíval výhradně telegrafní signály, měli operátoři snahu zrychlit vysílání použitím zkratek pro některé často se opakující ustálené fráze. Tak vzniklo několik soustav kódů, nejznámější je tzv. Q-kód charakterisovaný skupinou tří písmen, z nichž první je "Q".

Q-kód je universální a používá ho většina služeb. Některé služby si vyvinuly vlastní kódy, např. N-kód, Z-kód, které lépe odpovídají jejich potřebám.

V radioamatérské praxi se používá jen části celého Q-kódu, přehled je uveden dále v tabulce. Je nutno dodat, že používání Q-kódů radioamatéry postupně ustupuje otevřené řeči, což je pravděpodobně způsobeno stále vyšší vzdělaností a s ní spojenou znalostí angličtiny".

O zkratkách se pak píše toto:

"Zkratky jsou další cestou ke zrychlení telegrafního provozu. Narozdíl od Q-kódů však nezkracují ustálené obraty a fráze, ale jednotlivá slova nebo slovní spojení. Jak vidíme dále, jde o zkratky vzniklé z odpovídajících anglických slov. Pro radiomatéry mají zkratky význam i v tom, že spolu s Q-kódy umožňují překonat jazykové bariéry, a vést konversaci o běžných radioamatérských záležitostech skutečně bez ohledu na jazykové znalosti".

Q-kódy (seznam)

Tento seznam je nejobsáhlejší, jaký se podařilo sehnat. Hlavním zdrojem byl seznam, který zpracoval Jindra, OK1AGA (SK).

Oč tu vlastně běží?

Nepředáváme zprávy ani nepřijímáme depeše, chceme se jen bavit s ostatními lidmi, kteří mají stejné zájmy. Chceme k tomu využít telegrafii kvůli jejím vlastnostem, které jsou v mnoha směrech nepřekonané i v době internetu a satelitních telefonů. Jenže nás k takovému bavení nikdo nepřipravoval a v češtině nelze k tomuto tématu najít prakticky nic.

Co je rychle a co pomalu?

Při posuzování rychlosti vysílání jsme většinou v zajetí předsudků, které mají své kořeny hluboko v minulosti. Ačkoli tomu leckdo odmítá věřit, prošel radioamatérský CW provoz v 90. letech minulého století hlubokou proměnou, při které se zrychlil a podstatně modernizoval. Je-li něco minulostí, pak je to obrázek telegrafisty, vyklepávajícího do nočního ticha telegrafní značky na ruční klíč. Do minulosti patří i mechanický poloautomatický klíč, generující tečky pomocí vibrujícího raménka. Oba typy klíčů máme sice rádi a obdivujeme jejich krásu a technickou dokonalost, s potěšením je občas při různých příležitostech provětráme, ale těžiště provozu na nich už neleží. To dnes spočívá na elektronických klíčích s mikroprocesory, ovládaných zpravidla dvoupákovou (jambickou) pastičkou nebo na klávesnicových dávačích. Právě ty umožnily podstatné zrychlení CW provozu i zásadní snížení únavy operátora, které je dnes srovnatelné s pohodlnějšími fonickými druhy provozu.

Debouncer pro poloautomatické klíče

Všiml jsem si, že většina bugů při klíčování generuje "škrábavý" zvuk. Rychlý pohled na osciloskop ukázal, že tečkový kontakt bugu se obvykle dvakrát nebo třikrát odrazí na začátku každého sepnutí. Mé řešení tohoto problému bylo postavit obvod, který ignoruje jakékoli odražení kontaktu, ke kterému dojde během 10 milisekund po počátečním sepnutí.

Morse almanach Billa Pierponta, N0HFF

The Art and Skill of Radio-Telegraphy

William G. Pierpont, N0HFF

Umění a technika radiotelegrafie

Metodika výuky Morse je součástí snad každé provozní příručky. Lze tedy říci, že kolik je příruček, tolik je i metod. Ale málokterá je dobrá. Leckdo se Morse učil nebo mu byl učen, ale ne všichni uspěli. Návrat je pak těžký, říká se tomu EARL (zde to není jméno, ale Eat Another Raw Lemon). Nemusíte však kousat do citrónu, když vám někdo poradí. A dobrou radu pro vás máme.

RST systém

Tzv. RST Reporting System se objevil roku 1934 v rámci snah o zavedení jednotného a stručného systému, který by umožňoval popsat kvalitu signálu v místě příjmu. Název je tvořen označením pro Readability (čitelnost), Strength (síla) a Tone (tón). Report je složen ze tří číslic, kde R může nabývat hodnot 1 - 5, S a T hodnot 1 - 9. Čím vyšší údaj, tím lepší parametr, tzn. teoreticky nejhorším reportem může být 111, nejlepším 599.