Co zde najdete

Vyhledávání


Naše anketa

Jaký režim klíčování používáte?
Počet hlasů: 67

DX Code of Conduct


Vibroplex



Begali

Kategorie: Elektronické klíče, O Morse, Klíče a manipulátory

Jaký klíč?

Nemusíte číst celý článek, pro své CW vybavení si stačí zvolit jednu ze dvou variant:

  1. Minimalistická - ruční klíč RM31 + YACK
  2. Optimální - ruční klíč Junker DGBM + NanoKeyer

V obou případech si pořídíme co nejlepší pastičku, o tom ale bude další článek.

Rozhodovat se budeme mezi ručním klíčem, mechanickým poloautomatickým klíčem (bugem), elektronickým klíčem a klávesnicovým dávačem.

Junker D.G.B.M.Ruční klíč by měl vlastnit každý a měl by být schopen na něm dávat rychlostí minimálně 16 WPM (80 zn./min.). Je to jediný typ klíče, který umožňuje poznat na vlastní kůži, co je Morse. Bez toho, abychom ovládli jeho používání se neobejdeme, zejména při výuce. Měl by to být dobrý klíč, jeden z nejlepších je český klíč, kterému jsme si zvykli říkat RM-31 (podle radiostanice, v jejímž příslušenství býval). Ruční klíče vyrábějí dnes firmy Begali a Alberto Frattini, I1QOD, jsou však poměrně drahé.

V praktickém provozu na pásmech bychom však ruční klíč neměli používat, neumožňuje totiž dosažení potřebné "cestovní" rychlosti kolem 28 WPM. Pokud někdo tuto rychlost na ručním klíči umí, je to sice hezké, ale je třeba mít na paměti, že:

  • vždy budete pomalejší, snahy o udržení kroku s elektronickými klíči vedou vždy ke zhoršení čitelnosti signálu,
  • vždy bude horší přesnost a tím i čitelnost vysílaných značek,
  • vždy se únava dostaví dřív, než u jiných typů klíčů.

Výhradní používání ručního klíče je ostudou, zatímco používání ručního klíče při příležitostech k tomu určených je výsadou králů (mezi telegrafisty). Pokud hrajete na ručním klíči hezky, rytmicky, vaše značky mají svou typickou melodii a jedete-li přiměřeně rychle (hlavně musíte dobře vědět, co je pro vás přiměřené), získáte si právem respekt. Bohužel, cesta k ostudě je vždy rychlejší...

Vibroplex OriginalMechanický poloautomatický klíč (bug) je v OK poněkud méně běžný, stejně tak umění dávat na něm není příliš časté. Problémem bývá jeho nastavení i skutečnost, že s jednou pozicí závažíček lze pracovat v omezeném rozsahu rychlostí, což si ne všichni uživatelé uvědomují. Dávání některých uživatelů je téměř nerozeznatelné od dávání na elektronickém klíči, častější je "sekané" dávání (staccato), které je velmi typické a nádherně prochází rušením. Pro zkušeného uživatele není 30 WPM (150 zn./min.) žádný problém, existují i telegrafisté, schopní pracovat až 50 WPM (250 zn./min.). Umění dávat na bugu je velmi osobité a respektované, problémem však zůstává únava, která dokáže z nádherného dávání udělat obtížně čitelný galimatyáš. Jeho používání v každodenním provozu je nutné si dobře rozmyslet. Existuje však množství závodů, určených právě pro tyto klíče, tyto závody bývají dobře obsazené a vyskytuje se v nich množství zajímavých stanic.

Bug není levná záležitost, nákup přes eBay vyjde na $200 nebo i víc. Klasikou jsou klíče Vibroplex, vynikajících výsledků dosahují i majitelé populárního klíče J-36 (původně Lionel, vyráběla ho celá řada dalších firem, dnes ho vyrábí Alberto Frattini, I1QOD). Zajímavé a velmi dobré jsou klíče McElroy, vyhledávané sběrateli.

Elektronický klíč je již dlouhá léta standardem, bez kterého si nedovede drtivá většina telegrafistů představit práci na pásmech. Lze tedy říci, že ho musíte mít. Staré konstrukce, které nedokázaly udržet ani poměr tečka/čárka 1:3 v celém rozsahu, jsou na vyhození. Zásadně se vyhněte klíčům s relátky (bez tranzistorů), tranzistorovým klíčům (použití tranzistorů ukazuje na jejich stáří) a klíčům z doby počátků TTL logiky.

Co by měl umět elektronický klíč (minimální požadavky):

  • Rychlost 5 - 60 WPM (25 až 300 zn./min.)
  • Nastavitelný poměr tečka/mezera (standardně 1:1, rozsah nastavení 1:0,5 až 1:2)
  • Nastavitelný poměr tečka/čárka (weighting - standardně 1:3, rozsah nastavení 1:2 až 1:4)
  • Režimy klíčování: jambický (Curtis) A, B. Možnost připojit jednopákovou pastičku nabízí jakýkoli klíč, vyplývá to z principu.

YACKDnešní moderní klíče jsou téměř bez výjimky tvořeny naprogramovaným PIC či AVR kontrolérem s několika periferními součástkami. Pokud máte zálibu ve "vražedně jednoduchých" konstrukcích, sáhněte po klíči YACK [1], [2], který vyhoví všem požadavkům, kladeným na moderní klíč. Kromě naprogramovaného kontroléru ATtiny45 se skládá ze 3 odporů, 3 kondenzátorů, tlačítka a tranzistoru. Zajímavý je především tím, že kromě zmíněného tlačítka neobsahuje žádné mechanické prvky. Zvláštností je ovládání rychlosti - změna se provádí podržením příkazového tlačítka a současným klíčováním. Tečky zpomalují, čárky zrychlují. Při změně rychlosti klíč neklíčuje výstup. Změna je slyšet pouze v příposlechu. YACK může být i velmi užitečným pomocníkem při výuce - v tréninkovém módu (practice mode) vygeneruje a vyšle značku a tu je třeba znovu odvysílat. Pokud byla správně, klíč potvrdí R a generuje další značku. Tak se naučíme nejen vysílat na elektronickém klíči, ale zároveň se zdokonalujeme v příjmu. Nejzajímavější je ovšem cena - kompletní stavebnice bez krabičky vyjde na 180 Kč (http://hamshop.cz/stavebnice-c4/yack-pametovy-klic-i216/). Klíč se tedy vyplatí pořídit si třeba jen pro výuku, i pro telegrafistu s průměrnými nároky bude takový klíč vyhovovat dlouhá léta.

Klíč, vyhovující nárokům moderního CW DX a závodního provozu by toho ovšem měl umět mnohem víc. Nutná je především spolupráce s počítačem. Tu využijete nejen ve spojení s contestovým programem (TR4W, N1MM apod.), ale i s běžným staničním deníkem (CQRlog, Logger32 apod.). Když si představíte situaci, kdy v hustém pile-up voláte stanici třeba hodinu, uvědomíte si, že svou značku vyšlete až 300x. Udělat to pomocí pastičky je dost namáhavé. Určitě bude vítanou úlevou vyslat značku stiskem jedné klávesy. A je samozřejmě důležité, aby to byla klávesnice staničního počítače, na kterém běží váš deník.Mercury with buttons Mačkání tlačítka na skříňce klíče nebo na nástavbě pastičky je zbytečný pohyb navíc. Proto jsou vnitřní paměti klíče poměrně málo důležité a časem je pravděpodobně přestanete používat. O fungování klíče ve spolupráci s contestovým programem se nemusíme zvlášť rozepisovat. Je však třeba upozornit na to, že mít u počítače jen pouhý interface, který neumožňuje nic jiného, než vysílat předem nadefinovaná makra a k jeho výstupu mít paralelně připojený klíč je velmi nepraktické. Přepínání na režim volného dávání pomocí klávesnice je ještě méně praktické, ještě víc to zdržuje a bývá to zdrojem chyb. A nemít možnost použít pastičku je pro většinu operátorů nemyslitelné.

Dokonalejší klíč by měl umět kromě již zmíněných základních funkcí ještě:

  • Softwarové ovládání a podpora běžných závodních a staničních deníků
  • Ovládání PTT (nastavitelné přesahy 0 - 2,5 s)
  • Nastavitelná kompenzace klíčování (0 - 30 ms)
  • Nastavitelná korekce prvního elementu (tečky i čárky).
  • Nastavení rychlosti potenciometrem nebo softwarově, nastavitelný rozsah rychlostí potenciometru (od-do)
  • Vypínatelná automatická mezera mezi znaky
  • Zvlášť nastavitelné paměti pro tečky i čárky
  • Nastavitelná časová citlivost pastičky
  • Možnost příkazem zaměnit páky pastičky (strany při použití jednopákové pastičky)
  • Příposlech: pokud možno sinusový průběh, nastavitelná frekvence 300 - 1000 Hz, možnost zapnutí jen pro pastičku (při vysílání z počítače je vypnutý), možnost zapnutí jen pro příkazový režim.
  • Napájení z vnitřních baterií i z USB portu, přepínání napájení automatické
  • Klíčovací a PTT výstup: +50 V (standardně)
  • Konektor pro jambickou (či jednopákovou) pastičku na zadním panelu
  • Uživatelské rozhraní pomocí tlačítek nebo softwarově ovládané

Winkey USBV kategorii špičkových klíčů dlouho dominoval Winkey [3] (někdy též označovaný jako Winkeyer2, WKUSB nebo WK2). Je kombinací velmi dokonalého klíče, klávesnicového dávače, spolupracujícího s počítačem a jednoduchého kontroléru pro práci SO2R (jeden operátor se dvěma transceivery). Jde tedy o unikátní počítačovou periférii, kterou můžeme používat i samostatně, ve spojení s mechanickým manipulátorem (pastičkou) jako velmi dokonalý poloautomatický telegrafní klíč. Označení Winkey je poněkud zavádějící, klíč spolupracuje nejen s počítačem, na kterém běží OS Windows, ale prakticky jakýkoli jiný operační systém, včetně Linuxu, MacOS a jistě by nebyl problém s podporou dalších operačních systémů, např. BSD, Solaris apod. Starší verze 2 stávala $69, kurs dolaru byl nízký, stavebnice používala klasické součásty, takže Winkey neměl konkurenci. Po uvedení verze 3 (částečně sestavená stavebnice se SMD součástkami) na trh se však zvýšila cena na $89, díky vysokému poštovnému, nevýhodnému kursu dolaru a DPH se tento klíč stává poměrně nevýhodnou variantou.

Mezitím se však rozšířil Arduino CW Keyer K3NG [4], založený na modulární platformě Arduino. Program klíče má otevřený zdrojový kód, čímž je zajištěna jeho "nesmrtelnost". Zapojení klíče je velmi jednoduché, použitý modul Arduino Nano V3.0 (založený na ATmega 328) včetně USB interface lze v Číně pořídit za cenu kolem $6 (poštovné zdarma, DPH se neplatí - jde o zásilku z EU). Nejdražší na celém klíči je krabička a výroba plošného spoje. Pořizovací náklady se pohybují kolem 1100,- Kč včetně krabičky, bude však nutné zajistit její opracování. Náklady lze samozřejmě dál stlačit použitím levnější krabičky (původní návrh počítá s luxusní, hliníkovou krabičkou Hammond) a skupinovým nákupem plošných spojů (při větší objednávce se lze dostat až na 130,- Kč za desku 10 x 10 cm).

NanoKeyerKlíč se rozšířil ve dvou variantách - nanoKeyer, který nabízí jeho autor [5] jako stavebnici bez krabičky a bez modulu Arduino Nano za 30 EUR (velmi nevýhodné) a Open CW Keyer, nabízený českým obchodem HamShop [6] jako kompletní stavebnice za 1450,- Kč. Tato stavebnice však již delší dobu není skladem - prý se pracuje na nové verzi, není jasné, jestli cena zůstane. Nejsnazší cestou ke stavbě tohoto klíče je hromadné zadání výroby plošných spojů (Čína), hromadný nákup modulů Arduino Nano a zadání hromadné strojní výroby mechanických dílů skříňky. Arduino CW Keyer K3NG je tedy našim favoritem mezi elektronickými klíči.

Klíče na bázi Arduina existují v mnoha dalších variantách. Některé z nich bývají doplněny displejem, na kterém se zobrazují veškeré provozní parametry (rychlost, weighting, poměr tečka/čárka, obsah pamětí). Používají dokonalejší verzi Arduina, většinou Arduino Uno nebo Arduino Mega 2560 apod. Jsou známé i velmi sofistikované verze klíče s dotykovým displejem, které mohou mít i složité menu, mohou být kombinované s dekodérem, zobrazujícím vysílaný text, apod (např. klíč OZ1JHM, uvedený na konci článku). Konstrukce je díky použité platformě velmi variabilní a je jisté, že se časem objeví popis celé řady dalších variant. Vzhledem k ceně je rovněž pravděpodobné, že tyto klíče ovlivní (stlačí) i ceny komerčně nabízených výrobků.K3NG Open Keyer

Pro úplnost se ještě zmíníme o klávesnicových dávačích. Tyto přístroje před léty nabízela např. firma AEA pod označením KK-1 a byly poměrně drahé. Jedním z nejlepších a nejoblíbenějších byl bezesporu MFJ-496, který měl velkou vyrovnávací paměť a analogové nastavení rychlosti. Nyní jsou tyto jednoúčelové dávače bezpředmětné, např. již zmíněný Arduino CW Keyer K3NG umí víc a lze ho provozovat i bez počítače, lze k němu připojit běžnou počítačovou klávesnici. Uživatelé klávesnicových dávačů patřili dlouhou dobu mezi nejvíce kritizované telegrafisty, byla jim vytýkána neschopnost naučit se pracovat s pastičkou apod. Je jich však mnohem víc, než by se na první pohled zdálo a ke kritice fakticky není důvod - vždy je vhodné, aby telegrafista používal ten typ klíče, který mu nejvíc vyhovuje. Stále totiž platí nepsané pravidlo - důležitý je výsledek, nikoli způsob, jakým ho bylo dosaženo. Vždy je lepší, když někdo jede jako stroj a zvládá v pohodě 60 WPM s klávesnicovým dávačem, než když se trápí s pastičkou při 30 WPM a jeho dávání je samá chyba. Nesoutěžíme totiž v dávání pastičkou, ale komunikujeme!

Klíč OZ1JHM

Odkazy:

[1] Jan Lategahn, DK3LJ: Projekt YACK, http://sourceforge.net/projects/yack/

[2] Jan Lategahn, DK3LJ: YACK - Yet Another CW Keyer, http://yack.sourceforge.net/

[3] WKUSB3 Quick Start Guide, http://k1el.tripod.com/files/WKUSB3_QuickStart.pdf

[4] Anthony Good, K3NG, Radio Artisan, Arduino CW Keyer: http://blog.radioartisan.com/arduino-cw-keyer/

[5] Oscar Diez, DJ0MY: nanoKeyer, https://nanokeyer.wordpress.com/

[6] Ondřej Koloničný, OK1CDJ: Open CW Keyer, http://hamshop.cz/open-cw-keyer-c27/open-cw-keyer-i196/

 

print Formát pro tisk