Používal se i k výuce, u každého spojovacího útvaru jich byly stovky. Měl typickou bakelitovou konstrukci, i přes své na první pohled laciné provedení však fungoval velmi dobře a vysílání s ním bylo pohodlné a příjemné. Měl totiž měkký, avšak jednoznačně definovaný "doraz". Nastavení klíče bylo možné pohodlně provést po stisknutí pojistky a odklopení vrchního krytu. Po povolení čtyř šroubků a odejmutí spodní základní desky z lisovaného plechu je přístupná zapojovací svorkovnice.
Konstrukce klíče je vybavena řadou gumových těsnění. Vnitřní konstrukce je jednoduchá, ale velmi dobře promyšlená, konstruktér jistě velmi dobře věděl, co chce. Dalším typickým znakem klíče byl přepínač příjem/vysílání, který se uváděl v činnost zdvižením páky klíče směrem vzhůru. To bylo také důvodem k použití čtyřpramenné šňůry a čtyřpólové zástrčky. Klíč RM31 lze velmi snadno rozebrat, což usnadňuje údržbu. Na klíči se často dělaly různé úpravy. Po této modifikaci má možná klíč lehčí chod (neověřeno), ale není chráněn před prachem, což se jistě projeví zanášením kontaktů.
Mezi sběrateli v zahraničí patří k poměrně ceněným kouskům, oproti mnoha jiným trofejním klíčům ho lze totiž velmi snadno nastavit a je okamžitě připraven k použití. Co něm píše Roger, G3LDI v časopise Practical Wireless se dočtete zde. Jeden prakticky zánovní jsme věnovali Tonymu, G4UZN. Ještě během konzumace utopenců (sunken bodies) v jedné pražské restauraci si ho "pošteloval" a liboval si, jaký příjemný doraz má. Při zpáteční cestě však musel otevírat zavazadlo, které způsobilo alarm při průchodu kontrolním rámem. Způsobila to fosforeskující barva, kterou jsou vyplněny vylisované nápisy "Příjem" a "Vysílání" na páce klíče. Pokud tedy budete klíč posílat do zahraničí, bude vhodné s tím počítat.
Formát pro tisk