Je to podobné, jako s Braillovým písmem. Nevidomí a slabozrací po celém světě mohou toto písmo použít a přitom využívat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, který znají. My, radioamatéři, použijeme "Morseovo písmo" ke komunikaci ve své mateřštině nebo v jazyce, který ovládáme.
Znalost telegrafie nás nijak nezbavuje nutnosti znát jazyk, ve kterém komunikujeme. Přesto mnoho radioamatérů věří, že pomocí telegrafie, zkratek a Q-kódů se domluví s kýmkoli na světě, že tyto znalosti pomáhají překonat jazykové bariéry. To je však jedním z největších omylů, právě toto přesvědčení ve skutečnosti bariéry vytváří. Neznalost jazyka spolu s omezenými znalostmi telegrafie, které jsou přizpůsobené spíš k předávání depeší než k reálné komunikaci jsou nejen charakteristickým rysem radioamatérů východního bloku, ale také příkladnou ukázkou nevzdělanosti a zabedněnosti.
Půjde nám tedy především o dvě věci:
- naučit se jazyk na hovorové úrovni, abychom se domluvili. Jaký jazyk? Angličtinu! Ta patří k radiovému operátorovi (jakémukoli, radioamatérovi i profesionálovi) stejně, jako latina k doktorovi nebo italština k muzikantovi.
- naučit se telegrafii "brát do hlavy", vysílat z hlavy a hlavně reagovat na to, co jsme "vzali do hlavy" rychlostí pro začátek 24 WPM (120 zn./min.). Proč zrovna tuto rychlost, jsme si odvodili zde. Je však třeba mít určitou rezervu a tuto rychlost ovládat v jakékoli situaci. Zkušenost ukazuje, že abychom určitou rychlost zvládali za jakýchkoli podmínek, musíme mít meze svých možností o 50% vyšší. Vychází nám to tedy na 36 WPM (180 zn./min.), ještě při této rychlosti bychom měli občas rozumět, ale nepředpokládáme, že by se někdo snažil touto rychlostí vysílat.
Tyto požadavky se zdají být na první pohled velmi vysoké. Lhali bychom sami sobě, kdybychom tvrdili, že je to snadné. Cíle nedosáhneme za půl roku, je to běh na dlouhé trati. Je pravděpodobné, že do toho půjde jen ten, pro koho je to challenge, výzva. Ale není náhodou výzvou celé to naše hobby?
Formát pro tisk