Personalizujte si svůj CW signál

Ten, kdo se nějak liší!

Lišit se samozřejmě můžeme různě, některé způsoby "lišení se" jsou ostudou, jiné způsoby způsobí, že budete mít charakteristický, avšak velmi pěkný signál, který má všechno, co mít má a nemá nic, co by mít neměl.

Upravte si nastavení poměru čárka:tečka a weighting tak, aby v celkovém součtu všech vlivů (tj. včetně všech zpoždění při přepínání T/R) vypadal signál tak, jak chcete, tzn. byl perfektně čitelný, avšak „trošku jiný“, než je obvyklý signál „dle normy“, kde jeden splývá s druhým, pokud zaznějí současně. Mě vyhovuje „tečkovaté staccato“, tedy trošku „sekaný“ signál, který se lépe čte při rychlostech nad 35 WPM. Se svým zařízením mi tedy vyhovělo nastavení poměru čárka:tečka na 3,05 a weighting 48% (tedy tečka má délku 48% mezery). Tohle nastavení bude samozřejmě případ od případu různé, důležité však je, že to pomáhá.

Dále se můžete lišit způsobem ladění. Jak na to?

Zkuste odhadnout, jak široký filtr protistanice používá a hlavně kam jsou posazené stanice, které se úspěšně dovolaly. Když dojdete k závěru, že se dovolávají ti, kteří u protistanice produkují vyšší zázněj, laďte se také tak. Pokud jste u protistanice v síle S4 nebo slabší, dokonce se takto ladit musíte, jinak se nedovoláte.

Samozřejmě, že si transceiver ladíte pomocí XIT jako hudební nástroj, že k tomu nepotřebujete různá udělátka, bargrafy apod., ale spoléháte se na vlastní ucho. Samozřejmostí je zařízení na určité úrovni – nemusíte mít „top of line“ za 300 000, ale s 40 let starou TS-520 toho opravdu moc neuladíte. Dobrý tip je zapnout split a poslouchat na druhém přijímači, pokud ho máte. Já jsem kdysi na TS-950SDX ladil „bajvoko“ (lépe řečeno bajucho) XIT na +110 Hz a fungovalo to náramně, pokud protistanice nepoužívala CWR (pokud ano, tedy měla zázněj v RX posazený v opačném „postranním pásmu“, chtělo to samozřejmě XIT naladit na -110 Hz, to však ale nebývalo moc často). Všechny tahle „fintičky“ způsobovaly, že ačkoli jsem byl městský „100 W drátovec“, dovolával jsem se dřív, než kamarádi kilowatťáci.

Netřeba zdůrazňovat, že velkou výhodou je perfektní QSK. Měli byste vědět, co je „pod vámi“ – já sám mívám bez QSK pocit, jako kdyby mě někdo vysadil doprostřed dálnice se zavázanýma očima. Je to také asi nejmarkantnější důvod, proč nesnáším zařízení (TCVR i PA), které používají mechanické anténní relé. Nicméně řada z těch, kteří pouze závodí nebo dělají spojení stylem 5NN TU, občas QSK nesnáší – stěžují si, že způsobuje únavu. To je sice pravda, ale vše nakonec záleží na tom, jak máte nastavené priority. A zařízení s dokonalým QSK lze kdykoli proměnit v pohodářský krám s VOXem na CW pomocí sekvenceru, nejčastěji ovládáním PTT z klíče. Obráceně to samozřejmě nejde, což je třeba důvodem k tomu, že mě nezaujal Yaesu FTDX-101D, i když je jedničkou v dynamickém rozsahu IMD3 – dokonce jsem prohlásil, že mi tohle „hvězdné rádio“ nesmí do baráku. Prostě má anténní relé a o tom to je… Zmiňuji se o tom, protože pokud máte možnost výběru, věnujte tomuto výběru maximální pozornost a dejte si i na čas, konzultujte, snažte se, aby se vám vaše vysněné rádio dostalo do ruky co nejčastěji a s různými anténami apod.

Na recenzi bývá nejdůležitější, kdo ji psal. Chcete-li např. dobré rádio na CW, nemá smysl číst recenzi od autora, který bývá na pásmech vzácně a 60% či ještě více svých QSO dělá na SSB. Když tohle všechno vezmete v úvahu, tak vás ani nepřekvapí, že hvězdný Yaesu FTDX-101D byste nejraději vyhodili z okna, ale malý bulharský RGO ONE za 900 euro bude pro vás to pravé ořechové. Jistě, IMD3 je o nějaký ten decibílek horší, ale jak dí klasik „neposloucháme ípéčkem, ale ušima“. A o tom to je, přátelé...