Klíč má velmi jednoduchou nabídku, která se zpřístupní zatlačením knoflíku pro nastavení rychlosti směrem k panelu. Přepnutí do příkazového režimu je indikováno jednak akusticky, jednak rozsvícením LED diody na předním panelu. Automaticky se odpojí všechny výstupy a zapojí se příposlech na vestavěný piezoměnič. Pak již lze zadávat pastičkou příkazy ve formě jednoho písmene, klíč reaguje buď stručným potvrzením ve formě tečky (E - Enter), odpovědí ON nebo OFF, trvalým tónem v příposlechu (funkce F - nastavení frekvence příposlechu), případně vysílá řetězec prostřídaných teček a čárek, u nichž jsou přímo slyšet nastavené změny (funkce J - nastavení poměru tečka/čárka a L - nastavení weightingu).
Seznam příkazů (stav k 20. 3. 2021 - firmware verze 2021.03.20.01)
Příkaz | Význam |
A | Přepnutí do režimu Curtis A |
B | Přepnutí do režimu Curtis B |
C | Přepnutí do režimu s jednopákovou pastičkou |
D | Přepnutí do režimu Ultimatic |
E | Oznámení rychlosti ve WPM |
F | Nastavení frekvence příposlechu* („akustické menu“) |
G | Přepnutí do režimu Bug |
H | Nastavení weightingu (50) a poměru tečka/čárka (3) na výchozí hodnoty |
I | Odpojení/připojení klíčovacího výstupu |
J | Nastavení poměru tečka/čárka* („akustické menu“) |
K | Vypínání bufferu pro tečky/čárky při Ultimatic mode*** |
L | Nastavení weightingu* („akustické menu“) |
M | změna rychlosti v příkazovém režimu |
N | Obrácení pastičky (tečky <-> čárky) |
O | Vypnutí/zapnutí příposlechu |
P# | Naprogramování paměti č. # |
Q | Nastavení kompenzace klíčování (levá páka = zvětšit, pravá páka = zmenšit) |
R#### | Nastavení sériového čísla QSO na #### |
S | Výuka Morse abecedy (musí být zapnuté v konfiguraci ****) |
T | Ladění (trvalé zaklíčování) |
U | Procvičování příjmu a vysílání (tzv. "samochyt") |
V | Potenciometr vyp./zap. |
W | Změna rychlosti* („akustické menu“) |
X | Opuštění příkazového režimu (opětovné stisknutí knoflíku má stejný účinek) |
Y#### | Nastavení intervalu opakování přehrávání paměti na #### ms) |
Z | Vypnutí/zapnutí automatické meziznakové mezery |
? | Status** |
Pozn.:
* levá páka sníží hodnotu, pravá ji zvýší, stisknutí obou ukončí nabídku
** status je odvysílán v Morse, údaje jsou v tomto pořadí:
1. rychlost (WPM)
2. režim klíče (A = Curtis A, B = Curtis B, G = Bug, S = jednopáková pastička, U = Ultimatic)
3. weighting (výchozí hodnota 50)
4. poměr čárka/tečka (výchozí hodnota 3)
*** funguje pouze v Ultimatic mode, hlásí se jako ON či OFF (výchozí hodnota je OFF).
Pokud zapnete, jste v novém režimu „Ultimatic B“. V ostatních režimech se hlásí ERR.
Charakter příkazů
Po zadání příkazu, resp. nové hodnoty parametru se musí tato nová hodnota uložit do paměti a to se děje po dokončení příkazu, jinak by hodnota nemohla být platná i po vypnutí, při dalším spuštění klíče. Pokud nastavujeme klíč s představou, že přejdeme do příkazového režimu, nastavíme a pozapínáme všechno najednou, opustíme příkazový režim a ono to tak zůstane, tak vězte: ano, možné to je. Klíč sice toleruje všechno, ale nelze zaručit, že to tak zůstane na věky. Nastavená hodnota se totiž v některém okamžiku musí zapsat do paměti, ale jistotou je po nastavení jednoho příkazu opustit příkazový režim – pak totiž neexistuje jiná možnost, než hodnotu zapsat do paměti. Toto je pouze doporučení, nikoli nutnost! V každém případě je vhodné si uvědomit charakter příkazu – některý funguje jako přepínač, jiný nastavuje hodnotu a jejich výsledek musí být uložen do paměti. Samozřejmě jsou i příkazy, které do paměti nezapisují nic a mají jen informativní charakter. Ty lze používat libovolně. Takže:
- A, B, C, D, G jsou vzájemně závislé přepínače, nastavení jednoho ruší nastavení druhého (nelze zapnout režim Curtis A a B současně, že...). Je třeba na ně pohlížet jako na volby, platit může jen jeden z nich.
- H je podobný tlačítku RESET, navrací klíč na výchozí hodnoty
- I, K, O, T, Z jsou vypínače on/off
- N je přepínač mezi dvěma stavy
- F, J, L a W jsou nastavovací
- E a ? jsou pouze informativní
- X je speciální příkaz pro odchod z příkazového režimu
Je nutné brát v úvahu fakt, že Tinykeyer je navržen pro spolupráci s počítačem a programem, který na něm běží. Je tedy lépe na něj pohlížet spíš jako na klíčovací interface, než jako na samostatný klíč. Proto nemá kromě knoflíku na nastavení rychlosti a spínače pro přechod do příkazového režimu žádné ovládací prvky. To, že ho lze používat samostatně, je spíš bonus. Oproti všem dosud publikovaným konstrukcím i komerčně nabízeným klíčům je tedy velmi speciální a vznikl na základě rozvahy, co všechno má umět klíč, používaný téměř výhradně v „computerizovaném“ ham shacku. Pokud ho budete používat bez počítače (používáte papírový deník apod.), může se vám zdát, že Tinykeyer nic neumí ve srovnání třeba s klíčem YACK (za tři stovky) nebo dnes již poměrně starým elbugem OK2TEJ. Pravý opak je však pravdou, Tinykeyer je doslova nabitý možnostmi, o kterých se majitelům zmíněných klíčů ani nezdá a další vymoženosti (např. remote ovládání přes internet) se připravují. Navíc je Tinykeyer kompletně OpenSource, nejen vlastní kód, ale např. i podklady pro výrobu plošných spojů.
Tinykeyer však v žádném případě není klíč pro každého a ani nebyl s tímto záměrem konstruován. Je proto možné, že pro vás bude vhodnější nějaký jednodušší paměťový klíč, např. s tlačítky.