Sideswiper neboli cootie je tzv. "dvojčinný" klíč. Je podobný ručnímu klíči, jen páka se pohybuje horizontálně na obě strany. Je to "jednopádlo", u kterého je spojen tečkový a čárkový kontakt dohromady, čímž vznikne jeden kontakt, druhým kontaktem je páka. Kontakty se tak spojí, ať se páka vychýlí na tečkovou nebo čárkovou stranu.
Dávání je nepohodlné, výsledek je zpravidla špatně čitelný díky tomu, že mezera mezi elementy je téměř vždy příliš krátká. Signál "neproráží", v DX provozu je prakticky nepoužitelný. Sideswipery se používaly nejvíce v polovině 19. stol. a provozovali je s oblibou telegrafisté, nemocní s tzv. skleněným loktem (druh artrózy). Jen pár operátorů dokáže na sideswiper vysílat opravdu pěkně, čitelně a rytmicky. Tajemství je (prý) v relativně pomalém pohybu páky mezi krajními polohami, aby nedocházelo k extrémnímu zkracování mezery mezi elementy. Obvyklá je i nezvykle velká mezera mezi kontakty.
Dnes je sideswiper jen málo používaný, tento typ klíče má však svůj zásadní historický význam. Nejen, že mnoha lidem zachránil existenci (co měl dělat profesionální telegrafista, který díky úporným bolestem v lokti nemohl vysílat), ale inspiroval i Horace G. Martina k vynálezu mechanického poloautomatického klíče, později známého jako bug (u nás se mu říká Vibroplex). Sideswiper byl i vzorem pro vytvoření jednopákové pastičky.
Slovo "cootie" ve většině slovníků nenajdete. V hovorové řeči se tak v USA označuje veš dětská, žijící ve vlasech. Další význam je "nějaký jiný", ovšem vždy ve spojitosti s něčím konkrétním. Pro pětileté dívenky je "cootie" kluk, ve filmech se tak označují zombie, upíři nebo mimozemšťané. "Cootie" je tedy jiný klíč.
Ještě pár ukázek, jak vypadá sideswiper (zvětšit kliknutím na obrázek):