(kliknout pro zvětšení v novém okně)Zdroj: http://telegrafie.cz/./index.php?a=vyuka/ucebnice-morse-kochovou-metodou • Vydáno: 9.1.2021 18:26 • Autor: OK1RR
Důvodem vzniku této učebnice byla snaha uvést do praxe moderní metodu, maximálně zefektivňující výuku. Většina dostupných učebnic a výukových plánů totiž vychází z klišé „nejdřív pomalu, pak během výuky zrychlovat“. Je však známým faktem, že tento postup je nejhorším ze všech možných, protože vede k vytváření mentálních bloků, bránících překonat určitou rychlost. Už méně se mluví o tom, že telegrafie není o rychlosti, ale o přesnosti. Rychlost je sice podmínkou nutnou, nikoli však postačující.
Není vhodné klást dopředu rychlost a už je zcela nevhodné ji prohlašovat za měřítko kvality – samozřejmě za předpokladu, že se pohybujeme v určitém „použitelném“ rozsahu rychlostí. Pokud někdo zvládá telegrafii perfektně rychlostí 5 WPM, je to v praxi nepoužitelné, takový telegrafista prakticky nemá šanci najít protějšek, aby navázal hodnotné spojení, které ho bude bavit. Je tu ještě určitý etický rozměr věci – telegrafujeme pro zábavu a ve svém volném čase. Je tedy svým způsobem nefér připravovat operátora protistanice o čas a pokoušet se ho k smrti unudit jen tím, že naše schopnosti končí na 5 WPM. Co ale s tím? Nějaký trenažér a trénovat rychlost, až dosáhneme nějakých 25 WPM? Dobře, ale to je postup, který jsme označili za nejhorší ze všech možných, není-liž pravda? Co tedy s tím?
Odpověď vypadá jednoduše – nikdy se nenaučit 5 WPM! Praxe je však jiná, učit se rovnou 20 WPM je velmi náročné. Praxe však ukazuje, že se to vyplatí, přinejmenším tím, že jsme obešli dvě „kritické rychlosti“, první mezi 12 – 15 WPM a druhou právě kolem 20 WPM. Prostě se to naučíme najednou a tím obejdeme dva mentální bloky, jejichž překonání je psychicky náročnější, než „skok do hlubin“ 20 WPM. Právě proto, abychom zvládli tento „skok do hlubin“, je tu Kochova metoda a tato učebnice, která zatím prošla základním ověřováním. Je však pravděpodobné, že časem budou vydány nové, vylepšené či upravené verze.
Jejím základem je výukový plán. Následující schéma ukazuje, jak vypadá.
(kliknout pro zvětšení v novém okně)
Při bližším pohledu vás napadne, že lekce jsou rozděleny tak, aby představovaly pokud možno rovnoměrně rozloženou zátěž. To je skutečně jedním z principů použité metody. Náročnost neumíme kvantifikovat, tím méně měřit, k optimálnímu rozložení zátěže proto bylo třeba mnoho let testů, pokusů a omylů.
Vlastní učebnice se skládá ze tří částí.
Textová část - návod k praktickému použití Kochovy metody. Metodické pokyny pro lektora, vysvětlení základních pojmů a souvislostí, tipy a triky. Tuto část nemusí frekventant (žák) nezbytně znát.
Textová část – dvoudílný přehled učebních textů - lekce (příloha A) a otevřený text (příloha B). Obě přílohy slouží frekventantům (žákům) ke kontrole správnosti přijatých textů a příloha B také jako předloha textů, určených k vysílání.
Zvuková část – celkem 39 souborů jednotlivých lekcí, 2 soubory pro trénink slov (3 a 4 písmena), 5 souborů značek radioamatérských stanic, 5 souborů otevřených textů v češtině, 5 souborů otevřených textů v angličtině a 4 soubory s ukázkami radioamatérských spojení. Všech 60 souborů je ve formátu MP3, takže je lze přehrávat na libovolném MP3 přehrávači i většině mobilních telefonů. Zvukové soubory jsou určeny lektorovi i frekventantům.
Učebnici si můžete stáhnout zde (85 MB).